Zkouška je situací, která má jednoznačně atributy emočního prodeje.Tedy zkouška probíhající jako dialog 2 nebo více osob, pro testy to samozřejmě neplatí.
Jak to, že je zkouška jako prodej? Přece proto, že se snažíme vyměnit naše znalosti za co nejlepší známku. Stejně jako když prodáváme auto v bazaru, nebo starý telefon na inzertním serveru. Budete namítat, že u učitele či profesora se dá sázet na objektivitu hodnocení a o výsledku , tedy vašem hodnocení, budou rozhodovat vaše odborné znalosti. Ne nutně. I učitel je jen člověk. A jako každý má specifické modely chování, vrtochy, může mít jiné etické a morální principy.
V rozhodování o vašem úspěchu nehrají roli jen racionální faktory tedy znalosti, ale v zásadní míře i emoce, které vyvoláte vy sami.
Nic jako objektivita u zkoušení neexistuje, byť to téměř každý zkoušející popře. Po odborné stránce nikdy nebudeme znát všechno. A právě proto bývá zkoušení velkým stresorem a za neúspěchem často bývá nikoliv neznalost informací nebo odborné problematiky, ale mentální selhání zkoušeného. Pojďme si říct pár zásad, jejichž dodržování vám může pomoci lépe uspět. Není to návod jak uspět bez znalostí, ale návod jak místo vyhození prolézt s "odřenýma ušima" (tím pádem si nepokazit prázdniny nutností učení na reparát, nehledě na blbý kecy rodičů) nebo jak místo dvojky dostat jedničku (a udržet si prospěchový stipendium, nebo mít lepší skóre pro přijímačky). Nejvíce asi tato doporučení využijí vysokoškoláci a středoškoláci, ale i na druhém stupni základky to může pomoci.
O úspěchu u zkoušky velkou měrou rozhoduje vaše psychické nastavení, schopnost odhadu a ovládání emocí.
Chce to trochu cviku, práce a úsilí, ale výsledek je v podstatě zaručen. Navíc, když si osvojíte tento přístup, bude se vám hodit i v dalších životních situacích.
Co vám tedy může pomoci k lepšímu výsledku?
1. NEVYTVÁŘEJTE SI NEGATIVNÍ SCÉNÁŘE
>
> Neřešte kdo před vámi u zkoušky uspěl nebo neuspěl. Nezkoumejte, co se stalo jiným. Když sedíte na chodbě a kolem vás chodí lidi ze zkoušky, neřešte s nimi jestli udělali nebo ne. A už vůbec ne proč si myslí že se tak stalo. To jsou nepřenositelné informace, které mají nulovou hodnotu. Vy jste ve vaší specifické situaci. Nevytvářejte si scénáře a legendy typu: on na předtermín nikoho nenechá projít, už vyhodil 3 lidi, tak mě vyhodí taky. BLBOST! Pokud se negativním myšlenkám poddáte, přicházíte zkoušku už poražení, se strachem, rozladění a bez schopnosti soustředit se, reagovat a fungovat. Pokud podlehnete těmto blbostem, tak tam ani nechoďte - neuspějete. Nastavte se pozitivně a jděte zkoušku udělat.
>
> 2. NEBERTE SI VĚCI OSOBNĚ
> Připravte se, že se vám na jednání zkoušejícího nemusí něco líbit. Může vás zaskočit tón hlasu, gestikulace, způsob mluvy, výrazy. Akceptujte to a nepovažujte nic za osobní útok. Většinou to bývá neshoda mezi osobnostním profilem učitele a vaším. Cholerik bude flegmatikovi připadat jako agresor, flegmatik cholerikovi jako zpomalený pako. Tak to prostě chodí. Pokud se tomu poddáte, sváže vás strach, nejistota a nebudete schopni reagovat. To s vámi cloumá ego - jak si může dovolit se takto ke mě chovat? Nepodlehněte, nenechte se emocionálně rozhodit, pragmaticky vyhodnocujte situaci a s rozmyslem odpovídejte na otázky. Soustřeďte se na obsah, nikoliv na formu.
>
> 3. BUĎTE PŘIPRAVENI ZNALOSTNĚ A ARGUMENTAČNĚ
> Nebudu kázat, že na zkoušku je třeba něco umět. To je jasný. Řeč bude o jiných znalostech. O znalosti zkoušejícího. Každého kantora máte příležitost si otipovat. Chodíte na přednášky, máte s ním hodiny, cvičení. Zjistěte co je pro něj důležité. Stačí mu povrchní znalost a k tomu brilantní logika uvažování, nebo vyžaduje biflování pojmů a letopočtů? Je to člověk oddaný oboru, kterého přesvědčíte tím, že se naučíte nějaké detaily navíc? Chce spíš stručně a jasně podat základní fakta, nebo potřebuje příběh a spoustu "omáčky" okolo. Najděte si chvíli po přednášce nebo hodině a zeptejte se co je pro něj důležité. Co považuje za stěžejní ve svém oboru. Pokud se vám podaří dobře analyzovat požadavky učitele, ušetříte spoustu energie (víc času na párty nebo brigádu) a budete efektivnější. Pozor ale na domněnky a "zaručené" informace od druhých...raději si utvořte obrázek sami. Nebudu se teď pouštět do detailů typologie, o tom někdy jindy, nicméně každý typ člověka (cholerik, flegmatik, melancholik, sangvinik) potřebuje něco jiného a jiný přístup. Např.: na cholerika nechoďte s kudrdlinkami a vysypte strukturovaná základní fakta. U melancholika uspějete jen s dodržováním pravidel, seriózností a detailními fakty. Něco si o typologii přečtěte, bude se vám to hodit. Dejte prostě zkoušejícímu to co chce. Dá se říct, že váš styl komunikace a prezentace u zkoušky by měl být podobný jako je učitelův způsob výkladu látky. Pak to bude fungovat.
>
> 4. VĚNUJTE SE NAPLNO KAŽDÉMU OKAMŽIKU ZKOUŠKY
> Ukázněte se. Soustřeďte se na každou vteřinu zkoušky. Nenechte svoji mysl odvést vás k tomu, co budete dělat večer, co bylo k obědu, neřešte, že roztržitý profesor má každou ponožku jinou, ani jiné nepodstatné věci. Buďte tady a teď. Jen tak vám neuniknou drobnosti, které mohou rozhodovat o vašem úspěchu. Mimika, gesta, sdělení "mezi řádky" to všechno může hrát roli. Ukažte soustředění a zájem, to funguje vždycky. Když bude vaše mysl utíkat jinam, budete dělat zbytečné chyby.
>
> 5. NIKDY SE PŘEDEM NEVZDÁVEJTE HRAJTE DO POSLEDNÍ VTEŘINY
> I když si vytáhnete superblbý otázky, nevzdávejte se. Může se vám podařit odvést téma na problematiku kterou znáte, můžete to prostě nějak uhrát. Analyzujte situaci a hledejte příležitosti. I tady záleží na typologii zkoušejícího a na vašem citlivém vyhodnocení situace. Nevzdávejte se ani za situace, kdy vás zkoušející vyhodí poté co máte pocit, že jste měli dobré znalosti. Klidně se zeptejte, co rozhodlo o tom, že se rozhodnul vás vyhodit. Co mu chybělo k tomu, aby vás nechal projít. Třeba dojde k tomu, že vám dá doplňující otázku a vy uspějete. Nemůže se stát nic horšího, než že tentokrát prohrajete, což je pro vaše sebevědomí lepší, než se vzdát. Stejně tak si dejte pozor na předčasnou euforii. Pokud uděláte zbytečnou chybu, zejména v chování a přístupu, může se jednička rázem proměnit ve vyhazov. Na oslavu je dost času, až je známka zapsaná v indexu nebo v žákovské.
>
> 6. POUČTE SE Z CHYB A PŘIJMĚTE ZODPOVĚDNOST
> Každá situace, ve které se během studia ocitnete je důsledkem vašich rozhodnutí a zodpovědnost máte jen vy sami. Nikdo jiný. Je sice lákavé vinit ze svého selhání jiné lidi nebo okolnosti, ale tak se nepoučíte a budete chyby opakovat. Analyzujte situaci ať přijdete na to, kde jste šlápli vedle, nebo jaký faktor jste podcenili. Uznejte chybu, přijměte zodpovědnost a poučte se. Každý dělá chyby. Chyba znamená možnost posunout se dál. Berte chyby jako zdroj poučení a rozvoje.
>
> Vězte, že většina učitelů nerada studenty od zkoušky vyhazuje. Je to totiž ztráta času a energie. Ze své, sice krátké, praxe VŠ učitele vím o čem mluvím. Zkoušení je opruz a nutné zlo i pro spoustu učitelů. Chcete uspět? Tak se něco naučte, během zkoušky je neštvěte a dejte jim co chtějí. Tyhle zásady vás ve škole nenaučí, bohužel. Osobně vím,že kdybych tyto zásady znal, když jsem byl na vysoké, ušetřil bych si spoustu reparátů a tím plno času. Hlavně bych měl mnohem míň stresu.
>
